Beltine
Lidé se scházeli u ohňů a veselili se. Zpívali písně, tancovali a vyhazovali hořící košťata do vzduchu. Hlavně mladí lidé omámení jarem, vůní bylin a touhou. Muži a ženy přeskakovali oheň a když jej nechali uhasnout, převáděli po doutnajících oharcích dobytek, aby byl zdravý. Odvážlivci pak po uhlících chodili bosou nohou, protože spravedlivého prý nespálí.
Dříve se rok rozděloval na světlou a tmavou polovinu. Beltinem začínala světlá část roku, Samhainem tmavá.
BELTINE je typický ohňový svátek, kdy se oslavuje princip spojování protikladů. Oheň představuje mužský pól, který se probouzí ze země, jež je v tomto kontextu chápána jako ženský pól (Matka Země). Podle věčně trvajícího příběhu totiž dospělý bůh oplodňuje mladou bohyni. Nastává čas zrození, tvoření, plození, investic, vyřizování, sázení, početí a růstu.
Původně se prý BELTINE slavil o úplňkové noci mezi dubnem a květnem – přesně v polovině mezi začátkem jara a léta.
Jméno tohoto svátku pravděpodobně pochází od boha Belena (nebo pohyně Beltis či Belit), jejichž jméno je spojováno s jasným zářivým světlem.
Setkání se vždy konala na přirozených křižovatkách lesních cest a nebo vyvýšeninách, kopcích a horách. Lidé na těchto místech od pradávna cítili zvláštní energie, které zatím nedokážeme fyzikálně popsat. Ona těžko popsatelná veličina, která na určitých přírodních místech dokázala lidi duchovně povznést a inspirovat se od pradávna označovala jako dračí síla, dračí proud nebo wuivr. Symbolem této veličiny byl drak, který se rozděloval na dva póly – jin a jang. Byl složen ze siločar, které vytvářely pravidelné linie – kruhy a spirály. Tyto obrazce měly zvláštní centra, tzv. zemské čakry. Na nich se stavěly kameny, menhiry, později pak kapličky a kostely.
Každý svátek nás učí akceptovat určitý životní princip. Je třeba si uvědomit, že to co se odehrává v přírodě, se odehrává i v nás. BELTINE je tedy svátek, který je patrně nejvíce spojován se sexualitou, přičemž jde především o vnitřní oheň posvátného spojení, regenerace a obnovy zdraví.
BELTINE je časem rituálního spojení Rohatého Boha s Paní ze Zelených Lesů, kteří tím zahajují období tepla, přinášející v létě a na podzim hojnost plodů. Do téže tradice patří i stavění májek – vztyčení zeleného stromu (falický symbol – lingan), který proniká kruhem/věncem (jóni – vulva), který je na tradiční májku zavěšen.
V Rakousku říkají: O velikonocích se jen ťuká, na BELTINE ale řádně šuká! Traduje se, že děti počaté na BELTINE, patřívaly celému kmeni a prý to byly šťastné děti Velké Matky Bohyně.
Důležitou součástí BELTINE byly kolové tance. Točit se totiž znamená vymanit se z proudu času a to zvláště, když se člověk točí protisměru hodinových ručiček. Tanec v kruhu pomáhá proti energetickým upírům. Ti nám většinou sají životní energii, snaží se nás ovládat a vstupovat do života.
V novodobé lidové tradici je tento svátek spojen s pojmem Čarodějnice a nebo Pálení čarodějnic.
Dlužno dodat, že čarodějnice, čarodějky, divoké ženy a vědmy byly moudré ženy, jejichž iracionální schopnosti je pasovaly na rádkyně. Moudrost a dovednosti těchto žen vycházela z hluboké tradice spojené s přírodou a jejím plynutím.
Společně můžeme tento svátek oslavit o víkendu 25.4. až 27.04.2014 na kopcích Krkonošských hor: BELTINE 2014.
Inspirováno oblíbenými knihami: Ariana & Raven Argoni: Věčný příběh; Jan Bílý: Živoucí kruh.
Napsat komentář